V galaxii CQ4479, vzdálené 5,25 miliard světelných let, funguje „chladný kvasar“. Přesto v této galaxii ještě zbyl nějaký kosmický plyn a rodí se tam hvězdy odpovídajícím 100 Sluncím ročně. Jde o další pěkný zářez na pažbě amerického leteckého teleskopu SOFIA.
V době, kdy má čínská sonda Čchang-e 5 opět dopravit měsíční horniny do pozemských laboratoří, se zvyšuje zájem o její ruské předchůdkyně. Podívejme se, co dnes víme o místech jejich přistání, která byla identifikována pomocí snímků získaných družicí LRO.
Megačip WSE obsahuje 1,2 bilionů tranzistorů a téměř 400 tisíc výpočetních jader. Díky své unikátní architektuře představuje superpočítač na čipu a klidně to dokáže. Systém CS-1 s tímto čipem nedávno hravě porazil superpočítač Joule v simulaci elektrárenských spalovacích procesů.
K Zemi se přibližuje japonská sonda Hajabusa 2 s materiálem odebraným z planetky Ryugu. Při setkání s naší planetou sonda na začátku prosince 2020 vypustí návratové pouzdro se vzorky z povrchu planetky. Návratová schránka přistane v australské poušti a samotná sonda bude pokračovat v cestě k další planetce.
Vodík by chtěl pro energetiku každý. Jen ho přijatelným způsobem vyrábět ve velkém. Nová technologie kapičkových mikroreaktorů se živými řasami a bakteriemi nabízí výrobu vodíku za běžných podmínek. Vývoj je sice na počátku, podobné fotobiologické technologie ale mají slušný potenciál.
Poněkud v rozporu s převládající teorií vzniku základních stavebních kamenů života, která předpokládá, že jejich vznik se dál pod taktovkou energie dodávané zářením (například UV zářením), přichází britští vědci s tvrzením, že k tomu záření není třeba, neboť to svede i „temná chemie“. Americký tým vědců si nyní přisadil jednoduchým vznikem...
Představte si létající palety, které pohání iontový vítr vytvořený působením elektrického pole na molekuly vzduchu. Pokud by taková technologie uspěla, mohlo změnit přepravu malých zásilek. Zatím ale není jasné, jak praktické by takové drony byly.
Představte si létající palety, které pohání iontový vítr vytvořený působením elektrického pole na molekuly vzduchu. Pokud by taková technologie uspěla, mohlo změnit přepravu malých zásilek. Zatím ale není jasné, jak praktické by takové drony byly.
V tomto týdnu čínská ponorka prozkoumávala nejhlubší místo v pozemských oceánech. Uvažuje o těžbě surovin z mořského dna. Předvčerem se na cestu k Měsíci vydala sonda Čchang-e 5, která by z něj měla dopravit dvě kila měsíčního materiálu do pozemských laboratoří.
Na křižovatkách se prý děje nejvíc nehod i nejvíc setkání. Na světě je mnoho křižovatek – a tomu, co se děje za nimi, většinou rozumíme až z pohledu z míst za tou či onou křižovatkou.
Ve vnitřnostech Mléčné dráhy je jako hrot nebeského kopí zaražený zbytek dávné galaxie Heracles. Mléčná dráha ji sežrala asi před 10 miliardami let. Stále je ale možné vystopovat hvězdy, jejichž chemické složení a pohyby prozrazují cizí původ.
Zatímco balonky plněné vodíkem přinášejí dětem radost, infekce koronaviry, zvláště s těžkým průběhem, radosti nepřidá a může dokonce ohrozit člověka na životě. Vypadá to, že ale takovým pacientům může vodík život i zachránit.
Hlubokomořská ponorka Fendouzhe pronikla v oblasti Challenger Deep Mariánského příkopu do hloubky 10 909 metrů pod hladinou moře. Což je nový čínský rekord. Motivací čínských aktivit v Pacifiku je zřejmě především těžba surovin v hlubokomořském prostředí.
V posledních dnech se nejen na Ekolistu, objevila celá řada příspěvků napadajících výstavbu nového jaderného bloku v Dukovanech. Je v nich celá řada nepravd a účelových manipulací, a proto jsem se rozhodl alespoň některé z nich uvést na pravou míru.
V posledních dnech se nejen na Ekolistu, objevila celá řada příspěvků napadajících výstavbu nového jaderného bloku v Dukovanech. Je v nich celá řada nepravd a účelových manipulací, a proto jsem se rozhodl alespoň některé z nich uvést na pravou míru.
Jak létat přes heliopauzu do mezihvězdného prostoru? Jednou z možností je solární termální pohon, který využívá těsný manévr kolem Slunce a důmyslný pohonný systém s vodíkem v tepelném štítu, k urychlení na cca 90 kilometrů za sekundu.
Je to velký úspěch! Protiraketový systém Aegis na palubě raketového torpédoborce USS Jon Finn si zahrál na obranu Havaje a sestřelil simulovanou střelu ICBM. Letěla z atolu Kwajalein nad oceán severovýchodně od Havajských ostrovů. Raketa Standard Missile-3, použitá ve variantě SM-3 Block IIA, byla přitom původně navržena jen proti střelám krátkého a středního doletu.
Scienceweek.cz běží na hostingu od MasterDC – předního provozovatele datových center v ČR. Podívejte se na jejich nabídku VPS a vyberte si parametry, virtualizaci i operační systém přesně na míru.