V galaxii CQ4479, vzdálené 5,25 miliard světelných let, funguje „chladný kvasar“. Přesto v této galaxii ještě zbyl nějaký kosmický plyn a rodí se tam hvězdy odpovídajícím 100 Sluncím ročně. Jde o další pěkný zářez na pažbě amerického leteckého teleskopu SOFIA.
V době, kdy má čínská sonda Čchang-e 5 opět dopravit měsíční horniny do pozemských laboratoří, se zvyšuje zájem o její ruské předchůdkyně. Podívejme se, co dnes víme o místech jejich přistání, která byla identifikována pomocí snímků získaných družicí LRO.
Megačip WSE obsahuje 1,2 bilionů tranzistorů a téměř 400 tisíc výpočetních jader. Díky své unikátní architektuře představuje superpočítač na čipu a klidně to dokáže. Systém CS-1 s tímto čipem nedávno hravě porazil superpočítač Joule v simulaci elektrárenských spalovacích procesů.
K Zemi se přibližuje japonská sonda Hajabusa 2 s materiálem odebraným z planetky Ryugu. Při setkání s naší planetou sonda na začátku prosince 2020 vypustí návratové pouzdro se vzorky z povrchu planetky. Návratová schránka přistane v australské poušti a samotná sonda bude pokračovat v cestě k další planetce.
Vodík by chtěl pro energetiku každý. Jen ho přijatelným způsobem vyrábět ve velkém. Nová technologie kapičkových mikroreaktorů se živými řasami a bakteriemi nabízí výrobu vodíku za běžných podmínek. Vývoj je sice na počátku, podobné fotobiologické technologie ale mají slušný potenciál.
Poněkud v rozporu s převládající teorií vzniku základních stavebních kamenů života, která předpokládá, že jejich vznik se dál pod taktovkou energie dodávané zářením (například UV zářením), přichází britští vědci s tvrzením, že k tomu záření není třeba, neboť to svede i „temná chemie“. Americký tým vědců si nyní přisadil jednoduchým vznikem...
Představte si létající palety, které pohání iontový vítr vytvořený působením elektrického pole na molekuly vzduchu. Pokud by taková technologie uspěla, mohlo změnit přepravu malých zásilek. Zatím ale není jasné, jak praktické by takové drony byly.
Představte si létající palety, které pohání iontový vítr vytvořený působením elektrického pole na molekuly vzduchu. Pokud by taková technologie uspěla, mohlo změnit přepravu malých zásilek. Zatím ale není jasné, jak praktické by takové drony byly.
V tomto týdnu čínská ponorka prozkoumávala nejhlubší místo v pozemských oceánech. Uvažuje o těžbě surovin z mořského dna. Předvčerem se na cestu k Měsíci vydala sonda Čchang-e 5, která by z něj měla dopravit dvě kila měsíčního materiálu do pozemských laboratoří.
Na křižovatkách se prý děje nejvíc nehod i nejvíc setkání. Na světě je mnoho křižovatek – a tomu, co se děje za nimi, většinou rozumíme až z pohledu z míst za tou či onou křižovatkou.
Ve vnitřnostech Mléčné dráhy je jako hrot nebeského kopí zaražený zbytek dávné galaxie Heracles. Mléčná dráha ji sežrala asi před 10 miliardami let. Stále je ale možné vystopovat hvězdy, jejichž chemické složení a pohyby prozrazují cizí původ.
Zatímco balonky plněné vodíkem přinášejí dětem radost, infekce koronaviry, zvláště s těžkým průběhem, radosti nepřidá a může dokonce ohrozit člověka na životě. Vypadá to, že ale takovým pacientům může vodík život i zachránit.
Hlubokomořská ponorka Fendouzhe pronikla v oblasti Challenger Deep Mariánského příkopu do hloubky 10 909 metrů pod hladinou moře. Což je nový čínský rekord. Motivací čínských aktivit v Pacifiku je zřejmě především těžba surovin v hlubokomořském prostředí.
V posledních dnech se nejen na Ekolistu, objevila celá řada příspěvků napadajících výstavbu nového jaderného bloku v Dukovanech. Je v nich celá řada nepravd a účelových manipulací, a proto jsem se rozhodl alespoň některé z nich uvést na pravou míru.
V posledních dnech se nejen na Ekolistu, objevila celá řada příspěvků napadajících výstavbu nového jaderného bloku v Dukovanech. Je v nich celá řada nepravd a účelových manipulací, a proto jsem se rozhodl alespoň některé z nich uvést na pravou míru.
Jak létat přes heliopauzu do mezihvězdného prostoru? Jednou z možností je solární termální pohon, který využívá těsný manévr kolem Slunce a důmyslný pohonný systém s vodíkem v tepelném štítu, k urychlení na cca 90 kilometrů za sekundu.
Je to velký úspěch! Protiraketový systém Aegis na palubě raketového torpédoborce USS Jon Finn si zahrál na obranu Havaje a sestřelil simulovanou střelu ICBM. Letěla z atolu Kwajalein nad oceán severovýchodně od Havajských ostrovů. Raketa Standard Missile-3, použitá ve variantě SM-3 Block IIA, byla přitom původně navržena jen proti střelám krátkého a středního doletu.
V Černobylu došlo k velmi významné události. První kontejner s palivovými soubory z nepoškozených reaktorů Černobylské jaderné elektrárny byl zavezen do přechodného suchého úložiště ISF-2. Tím se realizoval klíčový krok k tomu, aby se úložiště dostalo do plného provozu.
Meziplanetární sonda New Horizons letí na periferii Sluneční soustavy. Pořídila tam snímky vesmíru, z nichž vědci vyčetli, jak vesmír září ve viditelné oblasti spektra. Asi polovinu tohoto světla ale nejsou schopni přiřadit ke známým zdrojům viditelného záření. Pokud nejde o technickou chybu, tak by to mohl být nějaký nový fascinující jev.
Časopis Tumori Journal (impakt faktor 1,701) přinesl velmi důležitou zprávu (pod názvem Neočekávaná detekce protilátek SARS-CoV-2 v předpandemickém období v Itálii), podle které je tento virus s námi mnohem delší dobu, než se předpokládalo.
Perovskity jsou super. Často ale obsahují olovo a halogeny, což poněkud komplikuje jejich využití. Řešením by mohly být netoxické materiály inspirované perovskitem PIM. Na slunečním svitu nejsou nijak oslnivé, ale výtečně těží elektřinu při osvětlení v místnosti. V budoucnu by mohly pohánět nositelnou elektroniku, biomedicínská zařízení nebo senzory.
Skvěle vycvičená umělá inteligence analyzovala rodokmen Mléčné dráhy a její evoluci splýváním s menšími galaxiemi na základě vlastností kulových hvězdokup. A přitom ulovila Krakena. Mléčná dráha se totiž před dlouhými miliardami let srazila s tajuplnou galaxií, která dostala tuhle svůdnou přezdívku. Kolize s Krakenem byla nejdrsnější událost v evoluční...
I když koncept zvukového paprsku není nový, izraelská firma Noveto je první, která tuto technologii uvádí na trh. Poslechové zařízení nahrazující sluchátka má být první vlaštovkou poslechové revoluce.
Astronomové znovu analyzovali dráhu nepříjemně blízké planetky Apophis. Tentokrát vzali v úvahu jev Jarkovského, v němž na oběh planetky působí zpoždění vyzařování tepelného záření po zahřátí Sluncem. Při přiblíženích v letech 2029 a 2036 bychom měli být v pohodě, v roce 2068 to bude napínavější, než jsme mysleli.
Blesky jsou fascinující a nezkrotné. Ale to se teď možná změní. Nový laserový systém dokáže usměrnit elektrické výboje v ovzduší za simulované bouřky. Pokud to bude fungovat v reálné bouři, tak se staneme pány blesků. Thór by se jistě divil.
Astrofyzici ulovili jasnou a zároveň zvláštní kilonovu. Nejspíš jde o pozoruhodný případ, kdy se srazily dvě neutronové hvězdy a oproti očekávání se nezhroutily do černé díry. Namísto tohoto vznikla supertěžká neutronová hvězda s extrémními magnetickými poli, čili magnetar.
Pro mnohé to bude šokující, ale železný prach je podivuhodným čistým, výkonným a recyklovatelným palivem pro průmysl. Hořením dosahuje teplot až 1 800 °C. Jediným produktem je přitom rez, kterou je možné vcelku snadno a efektivně recyklovat pomocí solární elektřiny. Na obzoru jsou bezuhlíkové spalovací systémy pro cirkulární ekonomiku.
Zpráva z Mount Sinai nemůže potěšit nikoho. Sledování zdravotního stavu adeptů amerických mariňáků vypovídá o tom, že mají-li být snahy o omezení přenosu koronaviru úspěšné, neobejdou se bez opakovaných testů, a to i u bezpříznakových osob. Na kolik jsou nově navrhovaná opatření plošně realizovatelná v civilním sektoru, je otázkou.
Vesmír vypadá obrovský, temný a studený. Zdání ale klame. Průměrná teplota kosmického plynu, který prostupuje vesmírem, je v dnešní době asi 2 miliony Kelvinů. Za posledních 10 miliard let se přitom tato teplota zvýšila asi tak desetkrát. Viníkem vesmírného oteplování je podle všeho neustále probíhající gravitační hroucení temné i běžné hmoty v tom...
Dnes už asi nikoho nepřekvapí, že dlouho opěvovaná antibiotika mají i svou stinnou stránku. Nejužívanější širokospektrá antibiotika neumí rozlišovat mezi dobrým a zlým a likvidují tak všechny mikroorganismy, se kterými přijdou do styku. Proto se může lehce stát, že nás antibiotika sice ochrání od nemoci, ale zároveň zlikvidují podstatnou část našeho střevního...
Termokamery jsou pro screening horečnatých stavů používány jako prvek, který snižuje zavlečení rizika nákazy na exponované místo. Obvykle se jedná o podnikové pracoviště, městský či pracovní úřad apod. Vedle psychologického hlediska (které je nezanedbatelné) tyto přístroje skutečně fungují a jsou schopny snížit riziko zavlečení choroby na pracoviště. Ovšem...
V molekulárním vodíku se kolem 2 atomových jader rozprostírá elektronové pole, které vyjadřuje výskyt elektronů. Podle astrofyziků si podobně můžeme představit těsné dvojice černých děr, kolem nichž se mohou rozprostírat skalární pole temnohmotových „částic“. Byly by jako molekulární černé díry nebo jako gravitační molekuly, které možná odhalíme...
Rozhovor se zástupcem vedoucího urychlovačového oddělení Laboratoře fyziky vysokých energií SÚJV Anatolijem Sidorinem o proslulém Suchumském „fyztechu“, sovětském atomovém projektu, válce v Abcházii a projektu NICA.
Dřevo používáme od nepaměti. To ale neznamená, že bychom ho nemohli vylepšit a zkřížit s pokročilými technologiemi, jako jsou třeba kvantové tečky. Vznikne tenký dřevěný film, který může světélkovat různými barvami a zároveň je odolný vůči vodě. Světélkující nábytek či tapety nezní špatně.
Doba kovidová s sebou nese i karantény a ty se nevyhýbají ani zdravotníkům. Řada preventivních vyšetření, a těch, která nejsou nezbytně nutná, se odsouvají. Návštěvy u lékaře oddalujeme i z vlastní vůle, většinou z obav abychom se tam případně nenakazili, a nebo z lidské solidárnosti, že s nějakou svou prkotinou nechceme obtěžovat. Ať už je důvod jakýkoliv, z...
Nabíjitelné megabaterie pro rozvodné sítě mají úspěch. Všimli si toho v australském státě Victoria a nechají si tam od Tesly 300 MW a 450 MWh baterii. Taková baterie bude tlumit výkyvy v rozvodné síti, především ukládáním obnovitelné energie. V provozu by měla být na konci roku 2021,
Před více než týdnem jsem uveřejnil shrnutí dosavadního průběhu druhé vlny epidemie u nás a odhadovaných trendů v budoucnu. Pod článkem byla velmi intenzivní diskuze, kde hlavně předpověď růstu denního počtu úmrtí byla často napadána. Podívejme se, jak se situace vyvinula a vypadá nyní.
Scienceweek.cz běží na hostingu od MasterDC – předního provozovatele datových center v ČR. Podívejte se na jejich nabídku VPS a vyberte si parametry, virtualizaci i operační systém přesně na míru.