Bioboty vytvořené z žabích embryonálních buněk lze vybavit nervovým systémem. Takto vzniklí neuroboti překvapili nejen komplikovanějším pohybem, ale také změnami v aktivitě genů, které prozrazují tendenci ke vzniku zraku.

DNA ukrytá v kostech a zubech lidí, kteří zemřeli před mnoha stovkami let, vypráví příběhy, o nichž se v kronikách nedočtete. Z jazyka zapsaného čtyřmi písmeny genetické abecedy je v Lipsku a v Brně překládá a interpretuje archeogenetička Zuzana Hofmanová, loňská laureátka Ceny Neuron pro mladé nadějné vědce. V posledních dvou letech ji jako korespondenční...

Zhoubný nádor, to není jen shluk nekontrolovaně se dělících buněk. Rakovina si kolem sebe vytváří komplexní nádorové mikroprostředí složené z mnoha typů buněk, včetně takových, které nádoru slouží, chrání jej, podporují jeho růst, invazi do okolí, metastazování a také zodpovídají za vznik jeho odolnosti vůči léčbě.

Evropské zahrady, zahradní koncepty a menažerie si dodnes zpravidla spojujeme s renesanční a barokní kulturou – a do značné míry zcela po právu. Ovšem už v 8. a 9. století západně od nás, za vlády franského císaře Karla Velikého, jeho syna a vnuků, nastal duchovní i kulturní rozkvět, pro který používáme souhrnné označení karolinská renesance. K mnoha projevům...

Azbest provází lidstvo již tisíce let. Během posledního půl století však značně utrpěla jeho pověst. Kdysi zázračný materiál je dnes oprávněně vnímán jako strašák. O výrobcích vylepšených azbestem se již napsalo mnoho. Méně už se ví o tom, jak azbest vzniká v přírodě, ve kterých horninách se případně vyskytuje a jakými metodami se v nich může zkoumat.

V létě si jistě mnozí z nás užijeme pár kostek ledu ve sklenici dobrého pití. Málokdo si při vkládání nádobky s vodou do mrazáku pomyslí, že za pár hodin může v nádobce vzniknout elektrické napětí až desítek voltů. Kde se bere?

Naše babičky neměly k dispozici průtokovou cytometrii ani sekvenování mikrobiomu. Přesto měly v lecčems jasno. Když jsme se jako děti spálili kopřivami, málokdy následoval soucit. Spíše uklidňující konstatování: „To nevadí, to je dobré na revma.“

Klasická optická vlákna přenášejí světlo díky totálnímu vnitřnímu odrazu na rozhraní skleněného jádra a obalu. V optických vláknech s dutým jádrem se ale světlo šíří vzduchem nebo jiným plynem. Toto řešení otevírá cestu k přenosu světla na dříve nemyslitelných vlnových délkách a s výrazně nižším útlumem.

V technice o vláknech hovoříme jako o „strukturách s kruhovou symetrií, jejichž délka je mnohonásobně větší než radiální rozměr“. Většinou jsou vyráběna z dielektrik (z polymerů nebo ze skla) a používají se jako vlákna textilní, termoizolační nebo optická. Ta posledně jmenovaná využíváme každodenně pro přenos informací – při telefonování a přístupu...

Vodní eroze, mrazové zvětrávání, ale třeba i „odlupování“ tenkých ploch horniny pomohly při modelování slovenských Vysokých Tater. Díky tomu tam najdeme štíty podobné Matterhornu, skalní výstupky připomínající koně nebo drobné kamenné mísy a žlábky.

Nanovlákenná membrána nesoucí buňky určené k transplantaci pod sítnici může posloužit jako buněčná „záplata“, která pacientům postiženým degenerativními chorobami sítnice zachrání zrak.

Česko svůj radioaktivní odpad bezpečně ukládá už více než šedesát let. Úložiště Richard, Bratrství a Dukovany, provozovaná Správou úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), umějí spolehlivě zneškodnit nízko‑ a středněaktivní odpady z provozu jaderných elektráren, průmyslu, výzkumu nebo zdravotnictví. První úložiště Richard slouží svému účelu od roku...

Súčasná geopolitická realita obnovila obavy z jadrových katastrof, ktorých následkom môže byť kontaminácia veľkých oblastí Európy. Okrem toho, 40. výročie výbuchu jadrovej elektrárne v Čornobyľe pripomína bolestnú evakuáciu, uzavretú zónu a pretrvávajúce zdravotné riziká. To, čo je pre človeka katastrofou, pre prírodu však znamená niečo iné: náhodný,...

Od roku 1945 lidé na Zemi a pod jejím povrchem odpálili více než 2000 jaderných náloží. Výzkumy ukazují, že ionizující záření, které při nich vzniklo, ovlivnilo nejen lidi vystavené záření, ale i ty, kteří se teprve měli narodit. Část vědců ve svých studiích zjistila, že události, jakými jsou bombardování Hirošimy a Nagasaki, jaderné zkoušky nebo havárie...