Co se do mých jiných článků v Deníku N nevejde, to najdete každý týden tady. Dnešní Částečný součet bilancuje rok 2022 a všímá si několika aktualit či kuriozit – třeba matematicky generované hudby.

Letošní rok byl bohatý na velké vědecké příběhy. Díky Webbovu teleskopu jsme nahlédli do minulosti vesmíru hlouběji a jasněji než kdykoli předtím, umělá inteligence se rozvíjí překvapivou rychlostí a energetická technologie snů – jaderná fúze – má za sebou zásadní mezník.

Podařilo se jí rozseknout vědecký spor táhnoucí se od 90. let a tím vyřešit jednu z hádanek kopírování genetické informace. Za svou bakalářku dostala „Nobelovku pro juniory“. Teď, po doktorském a postdoktorském studiu v Dánsku, se vrátila do Česka a zakládá vlastní laboratoř a skupinu. Molekulární bioložka Hana Polášek-Sedláčková.

Saman Saffarian prožil dětství v Teheránu a na moravském venkově. Touha učit se o umění a architektuře ho zavedla do USA, Nizozemska i do Brna. Ve Vídni se stal žákem světoznámé architektky Zahy Hadid, následovalo několik intenzivních let v jejím londýnském ateliéru na pozici předního designera. A pak přehodil výhybku od praxe k výzkumu. Ve Stuttgartu zkoumal,...

Každoročně vychází nesmírné množství výborných knih věnovaných popularizaci přírodních a společenských věd. Letošek nebyl výjimkou. Jak je v Deníku N tradicí, upozorňujeme na ty, které nás zaujaly nejvíce.

Jak dělat správná životní rozhodnutí? Na tuhle otázku hledáme odpověď od nepaměti. K různým způsobům, kterými se k ní dobrat, se ve 21. století přidává další – data. Mohla by nám pomoci v cestě za šťastným a spokojeným životem? O dvou knihách, které se tématu věnují, si v poslední letošní standardní epizodě povídáme s redaktorkou Deníku N...

Nedávno médii proběhla zpráva o českobudějovickém podnikateli, který dostal pokutu za to, že v inzerátu, kterým sháněl novou sílu do své restaurace, napsal, že hledá servírku. Podle inspektorátu práce se touto formulací dopustil diskriminace vůči mužům.

Po letech „na zkušené“ ve světě se vrátil do rodné Ostravy. Imunolog a molekulární biolog Michal Šimíček v místní fakultní nemocnici se svým týmem vyvíjí a testuje nový typ buněčné terapie. Jde o jeden z nejprogresivnějších trendů v léčbě rakoviny. Když není v laboratoři, farmaří na rodinném statku.

Vědci z americké National Ignition Facility překonali zásadní hranici. Fúzní jaderná reakce v jejich zařízení vyrobila více energie, než kolik bylo třeba dodávat. Bude znamenat tento vědecký průlom řešení klimatické nebo energetické krize? Filip Titlbach se ptá vědeckého redaktora Petra Koubského.