Nobelovu cenu za medicínu za rok 2022 získal švédský genetik Svante Pääbo za dlouholetý výzkum genomu předků nynějšího člověka, především za sekvenování genomu neandertálců.

Cíl sondy DART nebyl nijak přízemní: pokusit se vychýlit asteroid mířící na Zemi a ochránit ji před případným zásahem.

Přibývá hlasů, že pandemii covidu máme za sebou. Je to pravda? Realita je jako vždy složitější.

Co se do mých jiných článků v Deníku N nevejde, to najdete každý týden tady. Dnešní Částečný součet vysvětluje, proč se Američané snaží strefit sondou do asteroidu a co to je Littlewoodova věta o zázracích.

Kniha „Často kladené otázky o vesmíru“, která právě vychází v češtině, je výbornou ukázkou, jak dělat popularizaci snad trochu lehkovážně, ale každopádně srozumitelně. Jorge Cham a Daniel Whiteson s tím mají mnoho zkušeností.

Někdejší autor projevů amerického prezidenta Joea Bidena Jeff Nussbaum ve své knize „Undelivered: The Never-Heard Speeches That Would Have Rewritten History“ představuje proslovy, které nikdy nezazněly, a pokud by na ně došlo, dějiny se pustí jinudy.

V postojích k přírodě a klimatické změně je česká společnost poměrně jednotná. Konkrétní znalosti ale lidem často chybí. Prozrazuje to nový výzkum organizací STEM a Institut 2050. Otestujte, jak jste na tom se znalostmi o klimatu a přechodu na nízkouhlíkovou energetiku vy.

Co se do jiných mých článků v Deníku N nevejde, to najdete každý týden tady. Dnešní Částečný součet upozorňuje na nový think tank, který chce pohnout českým zdravotnictvím, připomíná život významného amerického filozofa, chladí nadšení z lékařských aplikací psychedelik a zkouší objasnit, jak číst zprávy o objevu organických molekul na Marsu.

„Pokud jste Ig Nobelovu cenu letos nezískali, a především pokud jste ji získali, přejeme vám pro příští rok více štěstí!“ Tak zní tradiční ukončení ceremoniálu předávání cen za výzkum, který vás podle pořadatelů má nejprve rozesmát, pak přimět k zamyšlení.

Jazyk dosáhl dokonalosti v době, kdy my jsme dospívali. To platí pro všechny generace už tisíce let.

S britským biofyzikem Robertem Hendersonem jsme v Brně hovořili o kryoelektronové mikroskopii, o omezených možnostech umělé inteligence a o tom, proč jeho matka musela odejít ze školy ve čtrnácti letech.

Co se do mých jiných článků v Deníku N nevejde, to najdete každý týden tady. Dnešní Částečný součet vás zavede za elektronovými mikroskopy a nerůstem do Brna, připomene životní dráhu astronoma Francise Drakea a odhalí, že laboratorním myším není lhostejné pohlaví výzkumníků.

V sobotu skončily přípravy startu mise k Měsíci dřív, než dospěly do finální fáze. Ředitelka letu Charlie Blackwell-Thompsonová zrušila pokus o start tři hodiny před jeho plánovaným okamžikem. Důvodem je únik paliva z nádrže.

Příliš časné začátky vyučování jistě nejsou největším problémem českého vzdělávání. Ale co jím je? Jsou to osmiletá gymnázia, velké rozdíly v kvalitě škol, stárnoucí pedagogické sbory, platy, chybějící psychologové, špatná pověst pedagogických fakult, šikana ve školách, problémy inkluze, vysoká selektivita celého českého vzdělávacího systému?...

Dostat se do vesmíru a pobývat tam - všichni zhruba víme, proč je to těžké. Většinou si ale neuvědomujeme, jak moc.

Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.

Americký vesmírný program po padesátileté pauze znovu startuje. Lidé se do kosmu vracejí s nedokonalou technologií, se směsí lepších a horších důvodů, ale skoro určitě už napořád. A to je velká věc.

Co se do mých jiných článků v Deníku N nevejde, to najdete každý týden tady. Dnešní Částečný součet urputně mlčí o největší vědecké a technické události těchto dnů, startu mise Artemis I. Tím se zabýváme jinde. To ale neznamená, že tady se nedočtete zajímavé a důležité věci. Naopak, tento týden byl velmi vydatný.

Suché a horké léto komárům radost neudělalo, zato po nedávných vydatných deštích a lokálních záplavách jejich aktivita narostla až mimořádně. Komáři se však mohou přemnožit i v misce okrasného květináče nebo v zapomenuté pneumatice. „Zatím platí, že v našich končinách umí být komáři jen otravní. Zatím,“ zdůrazňuje molekulární bioložka Marcela...

Budete zavádějícím informacím důvěřovat méně, když se předem dozvíte, jak vznikají, kdo a proč je dává do oběhu, jakých triků jejich autoři používají? Google to otestoval v malém a s výsledky je spokojen, žádný všelék však nečekejme.

Co se do mých jiných článků v Deníku N nevejde, to najdete každý týden tady. Dnešní Částečný součet si všímá, jak se astrofyzici začínají přít o interpretaci dat z Webbova teleskopu. A také připomene, že na obzoru snad konečně je vakcína proti lymské borelióze.

Podobně jako pávi lákají samičky na svůj široký a pestrý ocas, některé naše rituály – a to i ve své extrémní podobě – mohou nasměrovat pozornost dívek, a dokonce i jejich rodičů k potenciálně kvalitním budoucím partnerům.

Petr Kapoun už do vesmíru pár zařízení dostal. Teď si ale pod hlavičkou své nové firmy TRL Space rovnou troufá pokořit Měsíc, k němuž má za osm let zamířit unikátní středoevropská sonda LUGO. „Mou vizí je, aby Česko hrálo klíčovou roli v kosmických technologiích,“ říká třiatřicetiletý podnikatel, který dříve vedl českou pobočku italské vesmírné...

Aneb jak (ne)souvisí „kyselost organismu“ s nádorovými onemocněními. A co to vůbec kyselost organismu je, co na ni má vliv a co vůbec ne.