Co se do mých jiných článků v Deníku N nevejde, to najdete každý týden tady. Dnešní Částečný součet bilancuje rok 2022 a všímá si několika aktualit či kuriozit – třeba matematicky generované hudby.

Letošní rok byl bohatý na velké vědecké příběhy. Díky Webbovu teleskopu jsme nahlédli do minulosti vesmíru hlouběji a jasněji než kdykoli předtím, umělá inteligence se rozvíjí překvapivou rychlostí a energetická technologie snů – jaderná fúze – má za sebou zásadní mezník.

Podařilo se jí rozseknout vědecký spor táhnoucí se od 90. let a tím vyřešit jednu z hádanek kopírování genetické informace. Za svou bakalářku dostala „Nobelovku pro juniory“. Teď, po doktorském a postdoktorském studiu v Dánsku, se vrátila do Česka a zakládá vlastní laboratoř a skupinu. Molekulární bioložka Hana Polášek-Sedláčková.

Saman Saffarian prožil dětství v Teheránu a na moravském venkově. Touha učit se o umění a architektuře ho zavedla do USA, Nizozemska i do Brna. Ve Vídni se stal žákem světoznámé architektky Zahy Hadid, následovalo několik intenzivních let v jejím londýnském ateliéru na pozici předního designera. A pak přehodil výhybku od praxe k výzkumu. Ve Stuttgartu zkoumal,...

Každoročně vychází nesmírné množství výborných knih věnovaných popularizaci přírodních a společenských věd. Letošek nebyl výjimkou. Jak je v Deníku N tradicí, upozorňujeme na ty, které nás zaujaly nejvíce.

Jak dělat správná životní rozhodnutí? Na tuhle otázku hledáme odpověď od nepaměti. K různým způsobům, kterými se k ní dobrat, se ve 21. století přidává další – data. Mohla by nám pomoci v cestě za šťastným a spokojeným životem? O dvou knihách, které se tématu věnují, si v poslední letošní standardní epizodě povídáme s redaktorkou Deníku N...

Nedávno médii proběhla zpráva o českobudějovickém podnikateli, který dostal pokutu za to, že v inzerátu, kterým sháněl novou sílu do své restaurace, napsal, že hledá servírku. Podle inspektorátu práce se touto formulací dopustil diskriminace vůči mužům.

Po letech „na zkušené“ ve světě se vrátil do rodné Ostravy. Imunolog a molekulární biolog Michal Šimíček v místní fakultní nemocnici se svým týmem vyvíjí a testuje nový typ buněčné terapie. Jde o jeden z nejprogresivnějších trendů v léčbě rakoviny. Když není v laboratoři, farmaří na rodinném statku.

Vědci z americké National Ignition Facility překonali zásadní hranici. Fúzní jaderná reakce v jejich zařízení vyrobila více energie, než kolik bylo třeba dodávat. Bude znamenat tento vědecký průlom řešení klimatické nebo energetické krize? Filip Titlbach se ptá vědeckého redaktora Petra Koubského.

Milan Holec je český fyzik, který žije v Kalifornii a pracuje v Lawrence Livermore National Laboratory (LLNL). Zabývá se matematickým modelováním fúzních reakcí. Byl členem týmu, který před několika týdny dosáhl zásadního průlomu: poprvé v dějinách vyrobila fúzní reakce více energie, než se do ní vložilo.

Co se do mých jiných článků v Deníku N nevejde, to najdete každý týden tady. Dnešní Částečný součet připomene pozoruhodnou osobnost J. Roberta Oppenheimera, seznámí vás s družicí, která mapuje veškeré světové vodstvo, a dojde i na džungli před tabulí.

Lenka Zdeborová propojuje matematiku s fyzikou a informatikou, abychom jako lidé lépe rozuměli inteligentním strojům a uměli je využít i na řešení celospolečenských a planetárních problémů. „Bohužel, žádný speciální algoritmus, který by dokázal předpovědět vývoj války, nemáme,“ říká někdejší šampionka matematických olympiád, dnes vědkyně...

Vědci z americké National Ignition Facility překonali zásadní hranici. Fúzní jaderná reakce v jejich zařízení vyrobila více energie, než kolik bylo třeba dodávat. Je to vědecký průlom, ne však řešení klimatické nebo energetické krize.

Američtí fyzikové vyrobili v laboratoři červí díru! Největší objev století! Ano, kdyby to byla pravda, opravdu by to byl největší přírodovědný objev století. Ba co víc, nejspíš celých lidských dějin.

Co se do mých jiných článků v Deníku N nevejde, to najdete každý týden tady. Dnešní Částečný součet si povšimne covidového paradoxu: evropské země mají objednaný obrovský nadbytek vakcín a nechtějí je, v Číně naopak účinné očkování chybí – ale také ho nechce, což má ošklivé důsledky.

Poslední napínavá část mise Artemis I je za námi. Kosmická loď Orion, která několikrát obletěla Měsíc, se úspěšně vrátila domů. Přistála na hladině moře poblíž severomexického pobřeží v 18:40 našeho času.

Lecanemab, nový lék proti Alzheimerově chorobě, je trochu lepší než loňský Aduhelm, přesto není přesvědčivý a není jisté, zda bude schválen. Co víc, posiluje pochybnosti, zda šel výzkum posledních třiceti let správným směrem.

Kosmická loď Orion se úspěšně vrátila Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.

Silné pocity úzkosti, zuřivost, tendence utéct. Takové pocity v některých lidech vyvolávají zvuky. Zvuky žvýkání, chroupání, popotahování, hlasité dýchání nebo škrábání nehtů po látce. Proč jsou některé zvuky lidem tak nepříjemné a jiní je ani nevnímají? Odpovědí je misofonie, porucha, se kterou se špatně žije a kterou vědci stále zkoumají. Hostem...

Kdysi chtěl geochemik Michael Komárek zachránit Zemi. Dnes zkoumá, jak zachránit zem. Jak půdu zbavit znečištění a zlepšit její kvalitu. A jeho výzkum je potřebný čím dál víc. Komárek vyrůstal a studoval ve Francii, ale usadil se v Česku, kde od základů vybudoval na České zemědělské univerzitě novou katedru. Ale zahrál si taky na píšťalu v Rudolfinu...

Když si projdete seznam podnikatelských aktivit Elona Muska, těžko se ubránit představě, že je všechny opsal ze sci-fi knížek a komiksů – ne však těch, které vycházely během jeho dětství a mládí (Muskovi je 51 let), ale starších.

Velkou část práce v kreativních profesích podle některých předpovědí brzy nahradí stroje. Umělá inteligence umí generovat odpovědi na základě nabytých znalostí a vložených pravidel. Sebere práci i vám? Filip Titlbach se ptá ve Studiu N vědeckého novináře Petra Koubského.

Co se do mých jiných článků v Deníku N nevejde, to najdete každý týden tady. Dnešní Částečný součet je notně opožděný, přijměte prosím omluvu, nějak špatně se to sešlo.

Komentář Petra Koubského: Pokroky umělé inteligence nás nutí přezkoumat, co to vlastně je kreativita a jaká je budoucnost takzvaných kreativních profesí.

Po několika měsících slabých otřesů se největší pozemská sopka, Mauna Loa na Havaji, probrala k životu po třicet osm let dlouhém období klidu. Nikdo neví, jak vážné důsledky to může mít.

Když Marie Šabacká – polární bioložka, která zkoumá ledovce – hovoří o globálních změnách klimatu, moc dobře ví, o čem mluví. Pod nohama jí taje pracoviště. „Ale pokud něco takového jednou zažijete, nemusí to vypovídat vůbec o ničem. Jen jsou-li ty jevy masivní, dlouhodobé, časté, máme problém.“ A my ho máme. Svá slova vždy opírá o data...

Analýza: Výsledky světového klimatického summitu jsou velmi hubené, ale mohly být ještě horší. Dohoda o klimatických reparacích, dosažená na poslední chvíli, je nekonkrétní, přesto znamená krok vpřed. Nic víc se ale nevyjednalo.

S klimatickou krizí je to poměrně jednoduché. Příčinou růstu teploty je přírůstek skleníkových plynů v atmosféře. Ten je důsledkem činnosti průmyslové civilizace: hlavně spalování fosilních paliv. Pokud chceme předejít skutečným katastrofám a rozvratu, je nezbytné produkci skleníkových plynů významně snížit, a to co nejdřív. A klíč k tomu mají...

Trvalo to, ale nakonec se první start povedl a program Artemis pokračuje podle plánu. Pořád je tedy možné, že lidé už roku 2025 stanou na Měsíci. Hodně napoví výsledek nynější mise, která vstoupila do další fáze.

Zájem o decentralizovanou platformu, která je tu už léta, v posledních dnech raketově narostl. Nabízí možnost úplně jiné sociální komunikace na internetu, než jsme zvyklí. Zda ji lidé budou chtít a umět využít, to se teprve uvidí.

Někteří si myslí, že se kolem klimatu dělá zbytečná panika. Jiní jsou přesvědčeni, že s lidstvem je konec a vše je ztraceno. Jedněm, druhým i všem mezi nimi nabízíme namísto přezírání či paniky několik přízemních rad, jak žít odpovědněji a optimističtěji.

Zasaď strom, vylepšíš svět. Jak kde. Jsou místa, kde se sázení může ze zamýšleného „dobra“ stát zlem. „Máme tvrdá data, která ukazují, že planeta je čím dál zelenější, což není automaticky dobře. Jsou území – včetně našeho – kde je zarůstání krajiny problém,“ říká Petr Pokorný – biolog, paleoekolog a ředitel Centra pro teoretická studia...

Počet obyvatel Země dnes podle odhadů OSN překročil osm miliard. Odhaduje se, že maximálního počtu lidí dosáhne naše planeta kolem roku 2100. To tu bude žít mezi deseti až jedenácti miliardami lidí. Pak začne pomalý pokles. Kolik lidí se narodí a kolik zemře za jednu minutu? A kolik se nás sem vlastně vejde? Hostem Studia N je vědecký novinář Petr Koubský.

Počitadlo světové populace tiká o dost rychleji než hodinky. Každou minutu na světě přibude sto třicet lidí. Dvě stě šedesát se narodí, sto třicet zemře. Tikot se ale brzy začne zpomalovat a začátkem příštího století nás poprvé po mnoha tisíciletích začne významně ubývat.