Když Marie Šabacká – polární bioložka, která zkoumá ledovce – hovoří o globálních změnách klimatu, moc dobře ví, o čem mluví. Pod nohama jí taje pracoviště. „Ale pokud něco takového jednou zažijete, nemusí to vypovídat vůbec o ničem. Jen jsou-li ty jevy masivní, dlouhodobé, časté, máme problém.“ A my ho máme. Svá slova vždy opírá o data...

Analýza: Výsledky světového klimatického summitu jsou velmi hubené, ale mohly být ještě horší. Dohoda o klimatických reparacích, dosažená na poslední chvíli, je nekonkrétní, přesto znamená krok vpřed. Nic víc se ale nevyjednalo.

S klimatickou krizí je to poměrně jednoduché. Příčinou růstu teploty je přírůstek skleníkových plynů v atmosféře. Ten je důsledkem činnosti průmyslové civilizace: hlavně spalování fosilních paliv. Pokud chceme předejít skutečným katastrofám a rozvratu, je nezbytné produkci skleníkových plynů významně snížit, a to co nejdřív. A klíč k tomu mají...

Trvalo to, ale nakonec se první start povedl a program Artemis pokračuje podle plánu. Pořád je tedy možné, že lidé už roku 2025 stanou na Měsíci. Hodně napoví výsledek nynější mise, která vstoupila do další fáze.

Zájem o decentralizovanou platformu, která je tu už léta, v posledních dnech raketově narostl. Nabízí možnost úplně jiné sociální komunikace na internetu, než jsme zvyklí. Zda ji lidé budou chtít a umět využít, to se teprve uvidí.

Někteří si myslí, že se kolem klimatu dělá zbytečná panika. Jiní jsou přesvědčeni, že s lidstvem je konec a vše je ztraceno. Jedněm, druhým i všem mezi nimi nabízíme namísto přezírání či paniky několik přízemních rad, jak žít odpovědněji a optimističtěji.

Zasaď strom, vylepšíš svět. Jak kde. Jsou místa, kde se sázení může ze zamýšleného „dobra“ stát zlem. „Máme tvrdá data, která ukazují, že planeta je čím dál zelenější, což není automaticky dobře. Jsou území – včetně našeho – kde je zarůstání krajiny problém,“ říká Petr Pokorný – biolog, paleoekolog a ředitel Centra pro teoretická studia...

Počet obyvatel Země dnes podle odhadů OSN překročil osm miliard. Odhaduje se, že maximálního počtu lidí dosáhne naše planeta kolem roku 2100. To tu bude žít mezi deseti až jedenácti miliardami lidí. Pak začne pomalý pokles. Kolik lidí se narodí a kolik zemře za jednu minutu? A kolik se nás sem vlastně vejde? Hostem Studia N je vědecký novinář Petr Koubský.

Počitadlo světové populace tiká o dost rychleji než hodinky. Každou minutu na světě přibude sto třicet lidí. Dvě stě šedesát se narodí, sto třicet zemře. Tikot se ale brzy začne zpomalovat a začátkem příštího století nás poprvé po mnoha tisíciletích začne významně ubývat.

Unikl z laboratoře, nebo se na člověka přenesl z volně žijících netopýrů? Diskuse o původu viru SARS-CoV-2 stále nekončí. Chybí odborníci, kteří by nebyli ve střetu zájmů, chybí data a dobrá vůle. Jediné, čeho je nadbytek, jsou domněnky.

Co se do mých jiných článků v Deníku N nevejde, to najdete každý týden tady. Dnešní Částečný součet ukazuje, jak se z výpočtů struktur biologicky aktivních molekul stává skoro běžná záležitost, přináší důležité zprávy z Marsu a prozradí, co provedou aspartam či stévie ve vašich střevech.

Vědci poslali politikům jasný vzkaz: Klimatické dohody nefungují, závislosti na fosilních palivech se nám nedaří zbavit a planeta je v ještě horším stavu, než si myslíme. Filip Titlbach mluví ve Studiu N s vědeckým redaktorem Petrem Koubským.

Klimatické dohody nefungují, závislosti na fosilních palivech se nám nedaří zbavit, planeta je v ještě horším stavu, než si myslíme. Tak zní vzkaz vědců politikům v předvečer summitu COP27.

Transakce je uzavřena, nejbohatší muž světa si pořídil své vlastní sociální médium se čtyřmi sty miliony uživatelů. Co s ním provede, je nejasné. Široce diskutované otázky kolem svobody projevu jsou jen menší částí problému.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu v neděli zavolal svým protějškům ze Spojených států, Francie, Turecka a Británie. Podle tiskových agentur jim popsal obavy Moskvy z toho, že by Ukrajina mohla ve válce použít takzvanou špinavou bombu. Ukrajina to popřela. Namítla, že špinavou bombu nemá a že Rusko druhé rádo obviňuje z toho, co samo plánuje. Co to vůbec špinavá...

Co se do mých jiných článků v Deníku N nevejde, to najdete každý týden tady. Dnešní Částečný součet vám mimo jiné poví o planetě s kovovou atmosférou, prozradí, kolik lidí se nechalo po smrti zmrazit a proč jsou vyhlídky na jejich oživení horší než bídné.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu v sérii překvapivých rozhovorů se svými západními protějšky řekl, že Ukrajina chce použít takzvanou špinavou jadernou zbraň. Naskýtá se výklad, že právě to chtějí udělat a na Ukrajinu pak svést sami Rusové. Jako politická zbraň může být špinavá bomba účinná. Jako vojenská ne.

Působí jako uznávaný vedoucí vědecký pracovník Oddělení neurofyziologie paměti Fyziologického ústavu Akademie věd ČR. Po vyhoření se ale profesně rozkročil i směrem ke koučinku a mentoringu. K neurobiologii ho přilákalo tajemství a složitost mozku a trochu možná i fakt, že sám trpí Touretteovým syndromem, se kterým si u něj lékaři dlouho nevěděli rady....

Sezona výlovů rybníků je v plném proudu, jejich atmosféra láká návštěvníky. Zejména v malebné jihočeské krajině na Třeboňsku. „Vidím za tím jiné věci než běžný návštěvník,“ říká ekolog a zoolog Ondřej Sedláček. Nasvěcuje černé smradlavé bahýnko rybníkářské „malebnosti“. Intenzivní chov změnil rybníky v chlívky pro kapří prasátka,...

Cenu Neuron za celoživotní přínos vědě získal profesor Jan Starý, dlouholetý přednosta kliniky dětské hematologie a onkologie v motolské nemocnici. Díky němu se v 80. letech zásadně proměnila léčba dětských pacientů, rychle přibývalo vyléčených. A díky němu se v listopadu 1989 uskutečnila první transplantace kostní dřeně dítěti v Československu....

Když se řekne zemědělství, většina z nás si představí lán řepky, kukuřice či pšenice s velkovýkrmnou vepřů v pozadí – běžný obrázek z českého venkova. Velká část světové produkce potravin se ale odehrává v tropickém a subtropickém klimatu, kde zemědělství vypadá úplně jinak.

Letos poprvé se Signal Festivalu účastní Elektrotechnická fakulta ČVUT. Představí se interaktivní instalací Forum Robotum, na jejímž vzniku se podíleli výzkumníci, studenti i externí umělci.

Co se do mých jiných článků v Deníku N nevejde, to najdete každý týden tady. Dnešní Částečný součet popisuje nejnovější slova a skutky výstředního a vlivného miliardáře Elona Muska, pustí vám hudbu, kterou na ČVUT složila umělá inteligence, seznámí vás s nejšílenější konspirační teorií roku a vysvětlí, proč byste neměli věřit fyzikům, když...

Američané Carolyn R. Bertozziová a K. Barry Sharpless spolu s Dánem Mortenem Meldalem byli oceněni za objevy tzv. click reakcí a bioortogonální chemie.