Příkop, kterým pandemie rozdělila Česko, se nevyhnul ani vědecké obci. Část lékařů, epidemiologů a dalších odborníků kritizuje oficiální stanoviska ke covidu či vládní opatření. Na tom by nebylo nic zvláštního, v ostře rozdělené společnosti mají ale kritické názory z úst odborníků obrovskou publicitu zejména na dezinformačních platformách. Jejich...

„Pokud teď po třetí dávce prodělám covid s tím, že mě bude tři dny škrábat v krku, je to výhra. Úspěch,“ říká vědec z Institutu pro budoucnost lidstva z univerzity v Oxfordu Jan Kulveit. V rozhovoru srovnává stávající situaci v Anglii s nadcházející situací v Česku, přístup vlády, občanů i odborníků a ohlíží se i za svým působením...

Otázka: Podaří se uhasit po desetiletí hořící kráter Darvaza, zvaný Brána do pekla, jak si to přeje turkmenský prezident? Odpověď: Dá se to zkusit. Ale asi to není dobrý nápad.

„Pro případ, že jste si mysleli, že letošní rok bude lepší: těhotná žena v Izraeli se právě nakazila současně chřipkou a koronavirem.“ Tak praví titulek vysoce sledovaného serveru Daily Beast z 3. ledna letošního roku. Správná odpověď zní: No a co?

Vědcům z americké vesmírné agentury NASA se podařilo napnout sluneční štít a rozevřít zrcadla teleskopu Jamese Webba. Složený ho z odpalovací rampy Kourou ve Francouzské Guyaně vynesla raketa na konci prosince. Je to největší a nejvýkonnější teleskop, jaký kdy lidstvo do vesmíru vypustilo. Filip Titlbach o něm mluví s vědeckým novinářem Petrem Koubským.

Přesně před sto lety, 11. ledna 1922, dostal čtrnáctiletý kanadský chlapec Leonard Thompson jako první člověk na světě injekci inzulinu. Kvůli diabetu upadal do kómatu a byl, stejně jako tehdy všichni diabetici, odsouzen k brzké smrti. Ale on se okamžitě po injekci probral a jeho stav se velmi rychle zlepšil. A záhy po něm i dalším dětem. „Příběh z Toronta...

Co se do mých jiných článků v Deníku N nevejde, to najdete každý týden tady. Dnešní Částečný součet připomíná fiasko firmy Theranos, zabývá se paleoantropologií, analýzou DNA ze vzorků vzduchu, komentuje novinky kolem covidu a nabízí vám tolik zajímavých linků k prokliknutí, až nebudete rádi.

Potíže se spánkem a soustředěním, chronická únava, bolesti hlavy nebo ztráta čichu. To jsou jen některé příznaky trápící mnoho lidí, kteří v minulých měsících prodělali nákazu covidem. Otevřeně se mluví o dlouhodobém postcovidovém syndromu, někdy zvaném také dlouhý covid (long covid).

V Evropě začínají padat rekordy v denním počtu pozitivních na SARS-CoV-2. Francie včera oznámila přes 330 000 pozitivně otestovaných na covid během jediného dne. Tolik covidu ještě nenaměřili nikdy nikde. Máme se bát?

Dosavadní zkušenosti ze západní Evropy naznačují, že se šíření omikronu nedá účinně zabránit, protože je příliš nakažlivý. A také, že se ho není třeba příliš bát, protože vede k méně závažným průběhům covidu a nemocnice tam nezahltil. Zatím ale nevíme, zda to je definitivní závěr. Nevíme také, jestli u nás bude omikronová vlna probíhat stejně....

Vědci si někdy jen tak hrají, někdy jsou šílení jako doktor Divnoláska, někdy se prostě zabývají nesmysly a někdy dělají cenné a důležité věci, které na první pohled vypadají uhozeně. Kdy jindy si to připomenout, když ne v posledním dni roku?

Věda je svou podstatou celosvětová. O její úzce národní vymezení se zajímají hlavně úředníci schvalující rozpočty – a my novináři, když řadíme materiály do domácí či zahraniční rubriky. Sami vědci se podobnému škatulkování většinou vymykají. A vyhýbají.

Na první pohled byla v končícím roce veškerá věda buď výzkumem covidu, anebo neexistovala. Je to mylný pohled, za který z velké části můžeme my novináři. Pojďme to aspoň trochu napravit.

Jen velmi málo vědců – pokud vůbec někdo – se o rozvoj Darwinovy evoluční teorie od jejího samého vzniku zasloužilo více než americký evoluční biolog a entomolog Edward Osborne Wilson. Zemřel 26. prosince 2021 ve věku dvaadevadesáti let.

Představte si, že se odlišné názory na covid sejdou u jednoho stolu. Nabudou lidské podoby. Jejich spor bude řídit trochu unavená moderátorka. A přijde i Simplex, Duplex a Perplex.

Rozvoj systémů zvaných velké jazykové modely znovu staví vědce před otázku, jestli počítače myslí. Většinová odpověď je zatím záporná: ne, ani trochu. Otázka tím ale nemizí ze světa.

Jestli všechno dobře dopadne, zítra vzlétne do vesmíru nejsložitější stroj, jaký tam lidé kdy poslali. Tím začne nová éra astronomie.

Že z krajiny mizí ptáci, není novinka. Čeští ornitologové ale přišli s novým přístupem, jak se dozvědět víc o tom, kolik jich dřív v tuzemsku mohlo hnízdit. Vyzpovídali pamětníky ze svých řad. Systematické sledování stavu ptactva v zemi začalo v 80. letech, vzpomínky však mohou dosáhnout mnohem dál. Výsledek vědce svou mírou shody s daty z atlasů...

Evropská léková agentura EMA včera udělila podmíněný souhlas s použitím covidové vakcíny Nuvaxovid americké firmy Novavax. Někteří lidé na ni čekají jako na šetrnější alternativu s menším rizikem vedlejších účinků.

Lidstvo získalo proti viru další cennou zbraň. Paxlovid, nový lék od společnosti Pfizer, podle dosavadních výsledků výborně zabírá při těžších případech – poprvé za celou dobu snahy o vývoj léku na covid. Několik háčků to ale samozřejmě má. Filip Titlbach mluví s vědeckým redaktorem Deníku N Petrem Koubským.

V mozku se vše děje v sítích. I věda kolem neuroložky Ireny Rektorové pulzuje díky síti jejích kolegů a kolegyň – v laboratoři, ale i v zahraničí. Se svým týmem v brněnském CEITEC Masarykovy univerzity zkoumá degenerativní onemocnění mozku, jako jsou Alzheimerova nebo Parkinsonova choroba. Klade si originální otázky a dochází k pozoruhodným odpovědím.

Omikron dělá světu starost. Je nakažlivější? Vede opravdu k lehčím průběhům covidu, nebo naopak zahltí nemocnice? Ubližuje dětem? Některé země se vydávají cestou velké předběžné opatrnosti, jiné – včetně Česka – žádná nová opatření nepřijímají.

Zatímco molnupiravir od Merck & Co. se jeví jako stále větší zklamání, nový preparát od společnosti Pfizer vyvolává velkou naději. Kdyby se koronavirus mohl bát, měl by k tomu konečně vážný důvod. Několik háčků to samozřejmě má.

„Naštvání vypadá jako hlavní nálada ve společnosti, ale spíše nás spojuje únava a rozmrzelost,“ říká v rozhovoru klinický psycholog Jan Kulhánek. S kolegy se podílel na mapování hlavních argumentů proti očkování. Co by podle něj přispělo k tomu, aby se napětí utlumilo?