Cerebrální organoidy, nebo také „minimozečky“, jsou trojrozměrné kuličky vypěstované v laboratoři z lidských pluripotentních kmenových buněk, které v průběhu svého růstu poměrně dobře rekapitulují vývoj a organizaci lidského mozku. Slouží jako model pro studium neurologického vývoje a procesů vzniku chorob, které jsou pro lidský nervový systém jedinečné.

Jak vyplývá ze zachovaných dokladů, před 150 lety, 17. února 1869, vytvořil Dimitrij Ivanovič Mendělejev (1834–1907) první verzi své periodické tabulky. Pro onemocnění autora přednesl o tom 6. března zprávu Ruské akademii věd profesor Nikolaj Alexandrovič Menšutkin a téhož roku se objevily publikace v odborných časopisech v ruštině a v němčině. Od té doby je...

Velké firmy máme ze zvyku zařazené jako původce environmentálních škod, kterým je potřeba vymezit přísné mantinely. Ale teď se samy zároveň stávají důležitou součástí řešení. Může jeden z velkých, a přitom nenápadných fenoménů současné ekonomiky přispět také k péči o českou krajinu?

Je to už 50 let, co se povrchu Měsíce prvně dotkla bota, chránící lidskou nohu. Je to půlstoletí, které přineslo podobně velký přelom ve znalostech o našem nejbližším vesmírném souputníkovi, jako jeho první teleskopická pozorování v roce 1609. Co se od dob programu Apollo změnilo a má vůbec smysl ve výzkumu Měsíce pokračovat?

Fotografie zachycuje spektrograf MUSE připojený na jednom z teleskopů soustavy VLT na observatoři Paranal v chilských Andách. Tento nejvýkonnější pozemský přístroj dosahuje při pozorování oblohy v optickém oboru lepšího rozlišení než současné kosmické dalekohledy.

Ostrov Nová Guinea byl na konci 19. století politicky rozdělen mezi tři evropské velmoci. O východní část se přetahovalo Německo s Velkou Británií, západní část až po 141. stupeň východní délky spadala do sféry vlivu Nizozemska. Časté útoky domorodců vyvolávaly opakované diplomatické roztržky mezi Brity a Holanďany.

Lidé se dnes opět zajímají o rostliny a jejich léčebné účinky. Mnozí ale netuší, jaké látky rostliny obsahují a jak reagují mezi sebou nebo s užívanými léky. Navíc mnohé recepty a rady od známých nebo z internetu mohou být leckdy zavádějící až nebezpečné.

V České republice bylo v roce 2010 zaznamenáno 3200 srážek s lesní zvěří, loni již přes 12 000. Stejný problém existuje i v jiných zemích. Například v USA je každoročně evidováno přes milion kolizí s kopytníky, ve Skandinávii srazí ročně vozidla až 10 000 losů evropských. Většina úmrtí živočichů na silnicích a železnicích se však do evidence zřejmě...

O problémech univerzit, které jsou z historické perspektivy významné pro evropské (středoevropské) prostředí.