Čištění průmyslových či odpadních vod od těžkých kovů pomocí nejrůznějších sorbentů je v praxi běžně používaný postup. Neustále narůstající produkce těchto polutantů však klade stále vyšší nároky na nové typy levných, efektivních a účinných adsorbentů. Jedním z nových (a v praxi nepoužívaných) materiálů pro odstraňování iontů těžkých kovů z...

Hlavní výhodou kapalinové chromatografie, oproti chromatografii plynové, která se používá pro stanovení chemických forem rtuti častěji, je jednodušší příprava vzorku. Kapalinová chromatografie umožňuje stanovit i netěkavé sloučeniny, takže se před vlastní separací nemusí provádět derivatizace chemických forem rtuti. Současně se chemické formy rtuti separují při...

Znalost celkového obsahu prvku v prostředí není dostatečná pro vyhodnocení vyplývajících rizik. K určení toxicity, jeho dostupnosti pro rostliny a organismy nebo pro studování transportu v prostředí je nutné určit jeho speciaci - rozložení prvku mezi jednotlivé chemické formy. K tomu slouží speciační analýza.

Díky mnoha vědeckým studiím nejsou dnes už pochybnosti o pozitivním imunomodulačním efektu probiotických bakterií, které vytvářejí mikrobiální bariéru proti potenciálně patogenní mikroflóře. Probiotika také mohou produkovat bakteriostatické a bakteriocidní látky, čímž zase pomáhají udržovat patogenní a zdraví prospěšnou mikroflóru v rovnováze a tím pozitivně...

Lignit představuje nejmladší typ uhlí a s tím souvisí i jeho nízký obsah uhlíku v porovnání s ostatním uhlím. V případě lignitu může být zastoupení vody mnohem vyšší než uhlíku. Není výjimkou, že lignit je tvořen z více jak 50 % vody. Vysoký obsah vody a nízká výhřevnost nečiní lignit vhodným materiálem ke spalování, třebaže se jedná v podstatě o...

Kvalita potravín je priamo závislá na bezpečnosti potravín. Závisí na rade premenných, hmotných i nehmotných, ktoré vyžadujú sledovateľnosť. Najviac sledované faktory, ktoré ovplyvňujú kvalitu potravín, sú fyzikálne, chemické a biologické faktory pôsobiace na potraviny v čase od výroby po spotrebu.

Je určitě nemilé, když si otvíráte pivo ve skleněné láhvi a ono se vám hned po otevření z láhve vyřine v podobě pěny hnané oxidem uhličitým. Než zjistíte, co se děje, máte na stole, na zemi, na rukou a oblečení zbytky pěny a piva a máte ho pomalu všude kolem víc než v zamýšlené sklenici. Lidé, co občas pijí pivo, se s tímto neblahým fenoménem jistě už...

Biogenní aminy (BA) jsou nízkomolekulární dusíkaté organické látky se značnou biologickou aktivitou. Jsou produkty běžné metabolické aktivity zvířat, rostlin i mikroorganismů. V potravinách vznikají především dekarboxylací přirozených aminokyselin působením bakteriálních dekarboxyláz, kterými jsou vybaveny četné druhy hnilobných bakterií, ale také řada druhů...

Celulóza je nejhojnější biopolymer a obnovitelný zdroj a právě z něj jsou vyráběny celulózové aerogely. Tyto jedinečné ultralehké materiály mají členitou porézní strukturu. Vyznačují vysokými hodnotami měrných povrchů a velmi nízkou hustotou (desetiny g/cm3), díky tomu, že až 95% jejich objemu zaujímá vzduch.

Intestinální mikroflóra je významná pro správnou funkci trávicího traktu. Navíc bakterie přítomné v trávicím traktu hrají důležitou úlohu ve vývoji imunitního systému a ochraně lidského zdraví.

Je možné říci, že výživa je vše, co zajišťuje optimální nároky člověka pro jeho vývoj, růst, obnovu tkání, pohyb, fyzickou i duševní práci a obranyschopnost vůči nemocem. Nedostatek i dlouhodobý nadbytek potravy vede k fyziologické nerovnováze končící různými nemocemi. Je ověřeným faktem, že ve vyspělých zemích je evidována nejvyšší úmrtnost na nemoci...

Moderní společnost se potýká s nadprodukcí odpadů, přičemž mnohé z nich jsou těžce odbouratelné, biochemicky aktivní a mnohdy radiotoxické. Znalostmi přírodních minerálních fází, jejich reakcí např. ve styku s roztoky obohacenými o těžké kovy (důlni vody, hydrotermální roztoky apod.), studiem dlouhověkých akumulací radiačního poškození ve strukturách...

Dnes už snad nejsou probiotika neznámým pojmem. S probiotiky se setkáváme denně pokud konzumujeme jogurty, zakysané mléčné nápoje nebo například zeleninu konzervovanou mléčným kvašením. Definice Světové zdravotnické organizace (WHO) nám říká, že probiotika jsou mikrobiální součástí potraviny, která při konzumaci dostatečného množství vykazuje příznivé...

Laboratoř ultrazvukové spektroskopie se zaměřuje na analýzu fázových diagramů, molekulárních proměn a nano strukturní charakterizaci mikroemulzních systémů. V laboratoři jsou dva ultrazvuky (HRUS) a hustoměr.

Estery kyseliny ftalovej (ftaláty) sú prioritné rizikové polutanty. Ich výroba a používanie vedie k závažnej kontaminácií životného prostredia, potravného reťazca a následne i ľudského organizmu. V súčasnej dobe sú známe mnohé vedecké štúdie, ktoré dokazujú, že ftaláty majú vysoký toxický potenciál. Preto je potrebné ftaláty intenzívne sledovať ako v životnom...

Pro inkjetové fotopapíry, tj. papíry mající za úkol imitovat vzhled klasických fotografií, se používají stejné podložky, jako pro jejich fotografické předchůdce určené pro mokré fotografické procesy. Suverénně nejrozšířenější podložkou tohoto typu je papír oboustranně laminovaný polyethylénem, tzv. RC papír (z angl. resin-coated), pro speciální aplikace a...

Přijímací vrstvy inkoustových médií jsou dnes vysoce sofistikované systémy skládající se z několika funkčních vrstev s pečlivě vyladěnými vlastnostmi a vzájemnými interakcemi. Právě sem se soustředí úsilí výrobců o dosažení co nejvyšší kvality a nejlepšího dojmu z výsledného tisku. A nemusí jít jen o snahu o lesklý „fotografický“ vzhled výtisku....

Mangan je důležitý prvek ve vývoji rostlin, ale jak se říká, všeho s mírou. Pokud je manganu moc, tak se stává nebezpečným, až toxickým prvkem v životním prostředí.

Pomocí separačních metod se získávají zkoumané látky ze vzorku a následně je možné je identifikovat.

Tenzidy jsou nedílnou součástí našich životů. K čemu jsou, co dělají a co způsobují? Pokud se užívají v přiměřené míře a ve správném složení, tak pomáhají, ikdyž některým negativům jejich užívání se nelze úplně vyhnout.

Chemické složení přijatých tuků ve stravě má vliv na lidský organismus z hlediska zdravotního, estetického, ale i chemického. V podstatě můžeme říct, že „Jaké tuky přijímáme, z takových jsme složeni.“

V dnešní době je v rámci propagace zdravé výživy diskutovaným tématem příjem tuků ve stravě. Ženské časopisy doporučují, co nejnižší množství přijatých tuků. Obecně by celkový příjem tuků měl činit max. 30% z celkové příjmu, tedy kolem 60-90g/denně. Podstatné není pouze množství přijatých tuků, ale obsah jednotlivých mastných kyselin.

Numismatika se v širším kontextu zabývá studiem vývoje platebních prostředků a jejich funkce od nejstaršího období (tzv. premonetárního období), přes období, kdy hlavním prostředkem směny byly mince (tzv. monetární období), až po období současné, které lze již v mnoha směrech chápat jako období postmonetární. Snaha provést směnu (obchod) tak, aby byla pro...

Polykaprolakton (PCL) je biokompatibilní a zároveň biodegradabilní polymer, využitelný v medicíně. Jakým mechanismem degraduje? Jedním z ukazatelů mechanismu degradace je sledování uvolněných monomerů či oligomerů. Mají-li nízkou molekulovou hmotnost a bod varu, nabízí se plynová chromatografie.