áte dojem, že ve spánku jen odpočíváte? Váš mozek těžce pracuje. Boří omšelé silnice, a staví nové, abyste se ráno dokázali orientovat ve složitém prostředí neustále se měnícího světa. Během spánku je do značné míry přerušen tok informací ze smyslových orgánů, přitom mnoho oblastí mozku nadále překypuje aktivitou. Většina badatelů dnes věří, že...
Neděle 8. února 2015
řesně před 150 lety brněnský mnich Johann Gregor Mendel v přesvědčení, že poznávat Stvořitele lze i skrze jeho dílo, založil svými pokusy s křížením rostlin vědeckou genetiku. Vůbec největší přírodovědecký objev v českých zemích vznikl na církevní půdě. V roce 1843 získal augustiniánský klášter sv. Tomáše v Brně novou akvizici: jednadvacetiletého...
Úterý 3. února 2015
aždý z nás začíná od nuly, každý jedinec je potenciální nula. Teprve ve vztahu s druhým člověkem se stáváme jedničkami. Kdo má nárok na titul „nula“? Tak se umí rozeřvat pouze nic, které samo ví, že tu vlastně není, a řevem chce dokázat sobě i jiným svou existenci. Max Picard: Hitler v nás Velkou arkánu, část tarotové sady... Čtěte dále →...
Pondělí 2. února 2015
ředkládáme vám sérii článků na téma, které je čím dál zajímavější a tudíž hodné sledování – a přitom vůbec ne nové! Se slovy epigeneze/epigenetika je to v biologii jako na houpačce, a to už přes 2000 let. Už samy tyto termíny potřebují upřesnění, protože jde sice o slova odvozená od jednoho kořene, ale ne vždy jsou... Čtěte dále → Příspěvek...
a počátku byla nad propastnou tůní otázky Co je život? tma a nad hlavami přírodovědců vznášel se duch boží. Pak, v roce 1905, použil William Bateson poprvé termín genetika. A biologům se rázem rozsvítilo. Pokusme se ale nepředbíhat. Když Charles Darwin v roce 1859 ukázal, že všechny živé organismy procházejí evolučním vývojem a nejspíš spolu sdílejí...
alé molekuly RNA plní ohromující množství biologických rolí a navzdory malé velikosti jsou nepostradatelné pro organismy od prvoků až po člověka. Přesto až do konce 90. let unikal tento skrytý svět naší pozornosti. V novém tisíciletí však malé RNA způsobily v biologických vědách hotovou revoluci a v posledních letech nacházejí výsledky výzkumu na tomto poli...
emické modifikace proteinů – záměna jedné aminokyseliny jinou – vedou ke změně jejich konformace a tudíž i aktivity. Náhodné mutace jsou většinou škodlivé a nevratné, zatímco epimutace – vlivem derivatizace aminokyselinových jednotek v hotovém proteinu – jsou cílené a dovolují velmi jemné nastavení aktivity proteinu dle potřeby. Vedle základní sady dvaceti...
laické veřejnosti je jasné, že vzhled (nebo můžeme říci i fenotyp, i když to není to samé) každého jedince je výslednicí mnoha faktorů, z nichž pouze jedním je jeho genetická informace. Mezi ty nejdůležitější činitele patří potrava, což je dobře vidět i na lidské populaci. Už méně si všímáme hmyzu, i když v rámci této zajímavé skupiny... Čtěte dále...
očátky biologie jako samostatného vědního oboru je možné určit poměrně přesně v čase i místě: jejím „otcem zakladatelem“ je Aristotelés (384–322 př. Kr.), který své průlomové biologické výzkumy uskutečnil s největší pravděpodobností na ostrově Lesbu u maloasijského pobřeží – tamní rozlehlá mělká laguna byla domovem většiny mořských živočichů,...
rganismus těhotných žen prodělává celou řadu proměn. Ve finálních fázích těhotenství se velmi výrazně liší i druhová skladba střevních bakterií nastávajících matek. V důsledku toho mění geny těhotné ženy svou aktivitu tak, aby z toho mělo její dítě co největší prospěch. Lidské střevo obývá asi 1014 bakterií náležejících zhruba k tisícovce druhů....
menové buňky představují naději i výzvu pro medicínu 21. století. Terapie pomocí kmenových buněk stále zůstává vzrušující oblastí vědy, nicméně tyto buňky pronikají čím dál tím častěji z laboratoří do klinické praxe, kde poskytují řešení zásadních otázek v řadě oblastí medicíny. Kmenové buňky umí obnovit poškozenou tkáň, za určitých okolností...
rostlin se setkáváme s mnohem širším spektrem drah podílejících se na regulaci epigenetických modifikací, než je tomu u většiny jiných organismů. Jedním z možných vysvětlení je, že v říši rostlin, kde je habitat pevně určen ve chvíli vyklíčení, byla v evoluci více akcentována nutnost vyrovnat se se změnami okolního prostředí, a to jak přechodnými, tak......
Úterý 27. ledna 2015
odík reaguje s vodou dosti bouřlivě, stejně jako další alkalické kovy. Však je to také efektní školní pokus, o který své studenty ochudí jen ten nejlínější chemikář. Aktuální výzkum, na němž mají lví podíl fyzikální chemikové z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, odhaluje dosud neznámé detaily počátku této explozivní reakce. Při vhození sodíku...
Sobota 24. ledna 2015
byčejnost v sobě často skrývá netušená dramata. Právě proto, že je dokáže umně zakrýt. Je to i případ nuly, tedy onoho nic, které snad už ani nevnímáme, jak běžnou součástí naší současnosti je. Bez nuly by nepracovaly počítače, kalkulačky, telefony, věda by přišla o mocný nástroj svého seberozvoje, o nástroj prohlubování poznání. Nebylo tomu tak ale...
čistě fyzikálního hlediska je lidské tělo jedno velké nic, v němž se tu a tam osamoceně potulují elementární částečky hmoty. Týká se to jak předních mozků tohoto světa, tak těch, o nichž se říká, že nemají v hlavě nic. Ono nic je ale velmi relativní. Ačkoliv na první pohled je prostor mezi elementárními částicemi volný... Čtěte dále → Příspěvek...
Kluk seděl v ordinaci a prázdným pohledem mi zíral přímo do tváře. Pleť měl nahnědlou jako ovadlou jablečnou slupku, na spánku bobtnala špatně ušitá a špatně zahojená jizva. Šťoural se v nose. Nevěděl, že ho vidíme jidáškem. Asi netušil, že něco takového vůbec existuje. Kdoví, jestli měl doma zrcadlo. Polopropustné rozhodně ne. „Tenhle?“ zašeptal jsem...
ýt neviditelný je nesmírně lákavá představa, která lidi přitahovala odedávna. Takováto schopnost by člověku dala spoustu netušených možností, ale na druhou stranu by mohla mít i nepříjemné stránky – například bychom si nikdy nemohli být jisti, zdali nás někdo neviditelný neposlouchá či nesleduje… Jak se ukázalo v posledních asi deseti letech, neviditelnost...
istorie nuly patří k prastarým příběhům. Zatímco pro nás je dnes nula něčím přirozeným, v dávné minulosti ji lidé vnímali jako cosi cizího a obávaného. Pro některé kultury byla tak odpudivá, že se raději rozhodly žít bez ní. O strachu z nuly a jejím zrození píše Charles Seife v knize Nula. Životopis jedné nebezpečné myšlenky.... Čtěte dále →...
ak dělení nulou akcelerovalo vývoj přírodovědy. Jak se filosofické vakuum proměnilo ve vakuum fyzikální. A proč už nemusíme mít hrůzu z prázdnoty. Pokud se rozpomeneme na školní hodiny matematiky, pak tanečky kolem nuly v nich dozajista nebudou chybět; mně třeba okamžitě tanou mantry jednoho z mých učitelů. Při násobení nulou říkával: „Už praotec Čech...
a nulou a prázdnotou se nyní zatoulejme i do mělkých vod psychologie; do vnitřních světů lidí. Vnitřní prázdnota není realita (jakou je třeba prázdný žaludek), je to pocit. Rozhodně nejde o žádnou chiméru, stačí nahlédnout do ordinací psychologů či internetových poraden, do odborné literatury, koneckonců i do beletrie (a nemusí to být hned kalibr typu... Čtěte...
Středa 14. ledna 2015
ak si opatřit potravu, když nemáte možnost ji získat poctivě? Nejen lidé, ale i další živočichové se občas uchylují k loupežím. Jeden z rafinovaných příkladů najdeme v hmyzí říši. Praktikují jej australské kudlanky. Jako by nestačilo, že pro své samčí milovníky chystávají osud novomanželské pochoutky, teď je odborníci pozorovali v situaci, kdy se kudlančí...
Úterý 13. ledna 2015
robní pěvci vyklidili oblast postiženou ničivými tornády dva dny před tím, než pohroma dorazila. Poslouchali snad předpověď počasí? Jak ptáci poznají blížící se tornádo? Odpověď nabízí studie amerických vědců, publikovaná v časopisu Current Biology. Titulní snímek: Dvě tornáda, zdroj: NOAA – U.S. National Oceanic and Atmospheric Administration,...
Úterý 6. ledna 2015
ndrew Lass je Američan, ale mluví perfektní češtinou. Učí na prestižní americké univerzitě, přesto kritizuje současné americké školství. Vyznává vzdělanost a svobodná umění, a musí přihlížet pragmatismu studentů a tlaku manažerů na efektivnost výuky. Do Prahy si nedávno přijel pro cenu nadace Vize ’97. Zde je ukázka rozhovoru, který právě vychází v...
Čtvrtek 1. ledna 2015
xistuje závislost na sladké? A lze řadit neodolatelnou potřebu konzumovat cukr v nadměrné míře do stejné kategorie jako drogové závislosti? Nebo jde jen o zmlsanost, ostudnou nestřídmost spojenou s nedostatkem vůle? Názory odborníků se různí, téma je aktuální. Alespoň to dokazuje množství výzkumů, které se otázkou cukrového návyku a vlivem na mozek zabývají....
Pondělí 29. prosince 2014
ukr je v měřítku historie lidstva vlastně pořád novinkou. Ale pořádně nebezpečnou. Jeho příběh o nás vypovídá možná více, než je milé. Opravdu si „nemůžeme pomoct“? Obliba sladké chuti je důležitou evoluční adaptací: pro naše sběračské prapředky hořkost naznačovala nepoživatelnost až jedovatost, kyselá potrava byla nezralá či nakvašená a slano...