- Planetárium
- 7. 7. 18:22
Přetrvávající „stíny“ fukušimské jaderné havárie, nález římské ulice v Soluni, chov lednických hřebců pohledem archeologa.
9 článků ze SOBOTY 7.7.2012
Přetrvávající „stíny“ fukušimské jaderné havárie, nález římské ulice v Soluni, chov lednických hřebců pohledem archeologa.
Historik Radek Fukala získal za svou knihu o střetu polsko-litevské unie s Řádem německých rytířů Cenu Miroslava Ivanova.
Historik Radek Fukala získal za svou knihu o střetu polsko-litevské unie s Řádem německých rytířů Cenu Miroslava Ivanova.
Nabízíme Vám aktuální předpověď počasí pro sobotu 7. července 2012, biopředpověď, kvalitu ovzduší v řadě českých měst, předpověď na další dny a lidové pranostiky pro dnešní den i celý červenec.
Evropští vědci pracující s Velkým hadronovým urychlovačem (LHC) oznámili 4. července na setkání fyziků v Melbourne objev nové částice, která by mohla být dlouho hledaným higgsovým bosonem. Nadšení fyziků je zatím nejvýše od spuštění LHC, jehož hlavním cílem je nalezení právě higgsova bosonu, který má být podle teoretického Standardního modelu zodpovědný za...
Za studené války vstoupili lidé po souši, vodě a vzduchu do dalšího prostoru – kosmického. Záhy se rovněž objevila snaha o jeho militarizaci. Bylo tak logickým vyústěním, že vedle nejrůznějších „kosmických zbraní“ vznikla také snaha a potřeba disponovat prostředky k ničení družic. Způsobů jejich ničení je přitom hned několik. Jedním z nich je fyzický...
Vyšlo letošní třetí číslo slovenského časopisu Kozmos. V novém čísle najdete mimo jiné také náš článek o výzkumu exoplanet v roce 2011. Kozmos můžete objednat v České republice a na Slovensku. Podívat se můžete rovněž na náhled posledních čísel. Z obsahu dále vybíráme: Astrofoto 2011 Čierne diery Tmavá hmota tesne pred odhalením? [...]
V naší evoluci se zdůrazňuje význam tvorby nástrojů. Posuzování toho, co se odehrávalo v dávné minulosti, se týká téměř výhradně kamenné industrie. Jednoznačné rozpoznání kamenného nástroje je především spojeno s odštěpením části kamene tak, aby vznikla řezná plocha. To je nutně provedeno úderem. A zde je velkou otázkou, která se příliš nezdůrazňuje,...
Italští teoretičtí fyzici po přepočítání dat z pozorování ultrachladných neutronů v magnetickém poli tvrdí, že určitě ano. Jestli je to pravda, tak čekejme velké změny.
Částice se nemohou nikdy pohybovat rychlostí vyšší, než je rychlost světla ve vakuu, tj. přibližně 300 000 km/s. V prostředí se ale světlo šíří nižší rychlostí. Například ve vodě světlo letí rychlostí 226 000 km/s a v diamantu pouze 120 000 km/s. Při pomalé rychlosti světla dochází k velkému lomu paprsků, a právě proto nám diamant připadá tak krásný.
Citlivý detektor světla. Vznik hvězd II. Nejmenším měsíc Jupitera. Nebezpečné australské klima. Hvězdárna v Ostravě.